Lidé mají na 99% DNA stejnou se šimpanzi a na 98% DNA s myšmi.
Může to vést k mylné představě, že jsme v podstatě skoro stejní. Ne tak docela. Na základě podobného srovnání můžeme nadneseně tvrdit, že sdílíme 50% DNA s banánem a 80% se psem. Tohle porovnání je postaveno na porovnání párů jednotlivých písmenek DNA – ty jsou jenom čtyři (A a T, G a C) v celém řetězci. To znamená, že DNA všech organizmů je napsána jednou abecedou složenou ze čtyřech písmen. Jsou jenom čtyři, ale zato jich je mnoho. U lidí jich je asi 3 miliardy.
Tento mýtus o podobnosti vzešel ze studie z roku 2004. Přišla se závěrem postaveném na vybraných oblastech, které májí lidi i šimpanzi společné. Podobná studie, ale na celém genomu z roku 2018 přišla s „nejoptimističtějším“ závěrem 84%, což znamená 360 miliónů párů písmenek rozdíl, což odhalilo genetickou propast mezi šimpanzem a člověkem. Porovnány byli jenom části, které se shodovali alespoň v krátkých úsecích, to znamená, že shoda celého DNA bude reálně ještě o hodně menší. V původní studii se podařilo šimpanze docela humanizovat a tenhle mýtus se velmi úspěšně ve společnosti ujal.
Pravdou je, že sdílíme 99% proteinů kódující DNA se šimpanzi. Abychom to podali ve správné perspektivě jenom 3% DNA kóduje proteiny. Zbytek je proteiny nekódující DNA. V minulosti byla tato nekódující část nazvána jako „odpadní“ DNA. Nazývat něco „odpadní“, když představuje 97% DNA je v dnešní době považováno za příliš silná slova. Fakt, že v současnosti nerozumíme funkci něčeho, ještě nutně nemusí znamenat, že je to odpad. Vědomosti lidstva ještě nejsou v tuto chvíli dost hluboké a široké. Jednoduše se to dá přirovnat k době, kdy si lidé mysleli, že Slunce obíhá Zemi … .
Pochopení funkce genů je naprosto esenciální, abychom pochopili, jak funguje organismus ve své plné komplexitě, i abychom porozuměli úloze genů při vzniku lidských chorob a mohli tyto výsledky využít pro efektivní prevenční a personalizovanou léčbu. Tedy léčbu nastavenou podle pacienta, pacientovi na míru, a ne léčbu stanovenou podle nemoci. To bude možné, když poznáme biologickou úlohu kompletně všech genů i jejich interakcí.
K hlubšímu poznání lidské DNA se snaží přispět i výzkumná infrastruktura České centrum pro fenogenomiku (dále CCP). Jsme hrdí na to, že odborníci právě z CCP kývli na náš projekt. Výzkum, který jsme iniciovali, probíhá právě zde, pod vedením ředitele Českého centra pro fenogenomiku docentem Radislavem Sedláčkem.
ýzkumná infrastruktura CCP je členem panevropské výzkumné infrastruktury INFRAFRONTIER a celosvětového konsorcia IMPC(International Mouse Phenotyping Consortium), jejichž cílem je vytvoření “encyklopedie“ funkce všech savčích genů.
Činnost výzkumné infrastruktury CCP je založena na obsáhlém portfoliu služeb, které jsou v ČR unikátní a celosvětově konkurenceschopné. Integrací do mezinárodních konsorcií INFRAFRONTIER a IMPC přispívá CCP k šíření dobré reputace ČR v zahraničí. Expertíza výzkumné infrastruktury CCP usnadňuje vývoj nejranějšího stupně léků, který je stále více závislý na široké znalosti mechanismu působení farmaceuticky využitelných látek. Tato služba je poskytována a usnadněna servisní činností CCP, zvláště v současné době, kdy se terapie lidských chorob stávají personalizovanými.
Použitý zdroj: https://answersingenesis.org/genetics/dna-similarities/comparison-chimp-contigs-human-genome/
