Čeští vědci navrhli terapeutický postup na vyléčení Angelmanova syndromu. Peníze na jeho testování má přinést veřejná sbírka

Praha, 10. září 2024 – Výzkum léčby Angelmanova syndromu – onemocnění, kterým celosvětově trpí přes 500 tisíc pacientů – zaznamenal významný posun. Po 5 letech práce určil tým pod vedením Radislava Sedláčka terapeutický postup, který v laboratorních podmínkách vykazuje slibné výsledky. Aby naděje mohla být přetavena v realitu, je nyní třeba shromáždit finanční prostředky na provedení preklinických testů. Dosavadní výzkum probíhal za finanční podpory úzkého okruhu dárců, ale nákladné testování je již nad jejich možnosti. Proto pacientská organizace Asgent vyhlásila veřejnou sbírku a doufá, že se podaří potřebných 22 milionů korun brzy získat.

Angelmanův syndrom je vrozená genetická porucha postihující především nervový systém, která se    u dětí projevuje těžkým mentálním postižením. V České republice žije více než 80 diagnostikovaných pacientů. Péče o ně klade na rodiny značné psychické, emocionální i finanční nároky, přičemž se často potýkají se sociální izolací a stresem spojeným s dlouhodobou péčí. 

Asociaci genové terapie (Asgent) založili manželé Hajgajdovi poté, co jejich synovi Oliverovi diagnostikovali Angelmanův syndrom. „Když nám lékaři sdělili diagnózu, byli jsme zdrceni, ale rozhodli se bojovat. Iniciovali jsme základní výzkum s cílem vyvinout terapií, která pomůže všem, kdo tímto onemocněním trpí. A to i s vědomím, že Olimu už možná nestihneme pomoci,” říká Lenka Hajgajda, ředitelka organizace Asgent. Výzkum probíhá v Českém centru pro fenogenomiku (CCP)                 a zaměřuje se na genetické poruchy pomocí modelových organismů.

Výzkum vedený docentem Sedláčkem výrazně pokročil, když se vědcům podařilo navrhnout terapeutický postup. To významně zvyšuje šanci, že se podaří vyvinout léčbu, která může zásadně změnit život tisíců dětí trpících touto vzácnou genetickou poruchou. Důležitým aspektem výzkumu je také jeho efektivita – malý tým vědců, podporovaný soukromými dárci včetně pacientské organizace Asgent, pracuje mnohem efektivněji než velké korporace, jejichž výzkumy jsou často zatíženy nákladnou administrativou a potřebou generovat zisk. Díky tomu by v budoucnu vyvinutý lék mohl být levnější a tím i daleko dostupnější pro všechny, kteří jej potřebují. Nezanedbatelnou výhodou je také to, že pokud se podaří lék vyvinout v Česku, budou mít čeští pacienti k léčbě přednostní přístup.

„Máme navržený terapeutický postup. Víme, jak se chová, a víme, na co se v další fázi zaměřit. Naše práce ale dosáhla bodu, kdy potřebujeme podporu širší veřejnosti. Úspěšné otestování je klíčovým krokem k tomu, aby se lék dostal k pacientům,“ vysvětluje Radislav Sedláček, ředitel CCP a vedoucí výzkumného týmu.

 „Umožněte prosím pokračování výzkumu, který má šanci změnit životy tisícům rodin. Každý, i malý, dar má pro nás význam,“ říká Lenka Hajgajda. Veřejná sbírka běží od  10. září.

„Jako matka si uvědomuji, jak to musí být pro rodiny takto postižených dětí těžké. Tato kampaň není o financích. Je o naději a společné síle dát dětem s Angelmanovým syndromem šanci na lepší budoucnost,“ říká zpěvačka Olga Lounová, patronka sbírky.

O Českém centru pro fenogenomiku (CCP)

České centrum pro fenogenomiku (CCP) je špičková výzkumná infrastruktura, která poskytuje expertízu a servis biologické a lékařské komunitě zaměřené na výzkum funkce genů. Nabízí široké spektrum služeb genetického inženýrství, včetně tvorby modelů nemocí, jejich kryo-archivace, pokročilých fenotypizačních a zobrazovacích metod a chovu zvířecích modelů v podmínkách bez specifických patogenů. CCP je členem panevropské výzkumné infrastruktury INFRAFRONTIER          a celosvětového konsorcia IMPC. Výzkumný tým vede Radislav Sedláček, ředitel CCP a přední odborník v oblasti transgenních a genově modifikovaných organismů, s Janem Procházkou jako zástupcem ředitele a vedoucím fenotypyzačního modulu.

O Asgentu

Asociace Asgent je první nezisková pacientská organizace v České republice, která podporuje výzkum léčby vzácných onemocnění. Je součástí technologicko-znalostní platformy “Aliance pro výzkum         a terapii vzácných onemocnění”. Propojuje svět vědy, medicíny a pacientů. V současné době podporu soustřeďuje na vývoj prvního léku na Angelmanův syndrom. Eviduje více než 80 pacientů s tímto onemocněním v ČR, po celém světě je jich okolo 500 000.

Výsledky výzkumu /třetí publikace/ – Delece GABRA5 genu a jeho vliv na chování u myší

Druhá publikace vypracovaná v roce 2022 byla publikována 21.1.2023.
Jde již o třetí publikaci k výzkumu, které naše organizace na počátku iniciovala.

GABRA5 je gen, který často chybí na matčině chromozomu u pacientů s Angelmanovým syndromem, kteří mají velkou deleci o rozsahu 4–6 Mb. Vytvořili jsme nový myší model s chybějícím Gabra5 tím, že jsme zaměřili kritický exon 3 genu Gabra5 pomocí techniky CRISPR/Cas9.

Tento model byl použit k posouzení, jak GABA(A)R ovlivňuje úzkostné chování a jeho souvislost s hladinami kortikosteronu.

Název: Ablace Gabra5 ovlivňuje hladiny kortikosteronu a úzkostné chování u myší

Abstrakt

Stresové reakce jsou aktivovány osou hypotalamus-hypofýza-nadledviny (HPA osa), která vyústí ve uvolňování glukokortikoidů. Při dlouhodobém vylučování glukokortikoidů nebo nepřiměřených behaviorálních reakcích na stresory se mohou vyskytnout patologické stavy. Zvýšená koncentrace glukokortikoidů je spojena s generalizovanou úzkostí a existují mezery ve znalostech týkajících se jejich regulace. Je známo, že HPA osa je ovládána GABAergním systémem, ale příspěvek jednotlivých podjednotek GABA receptoru je po většině neznámý. V této studii jsme zkoumali vztah mezi podjednotkou α5 a hladinami kortikosteronu v novém myším modelu chybějícího genu Gabra5, který souvisí s úzkostnými poruchami u lidí a fenologickými jevy pozorovanými u myší. Zaznamenali jsme snížené prozkomávácí chování, což naznačuje nižší úzkost u zvířat Gabra5−/−; avšak takový fenotyp nebyl přítomen v testech otevřeném poli a testech vyvýšeného plus labyrintu. Kromě sníženého průzkumného chování jsme také zjistili snížené hladiny stresové reakce zjištěné na základě měření metabolitů kortikosteronu ve výkalech myší Gabra5−/−, což naznačuje sníženou odpověď na stres. Navíc, na základě elektrofyziologických záznamů, kde jsme pozorovali hyperpolarizovaný stav neuronů hippocampu, předpokládáme, že konstitutivní ablace genu Gabra5 vede k funkční kompenzaci pomocí jiných kanálů nebo podjednotek GABA receptoru v tomto modelu.

Odkaz na publikaci: Genes | Free Full-Text | Ablation of Gabra5 Influences Corticosterone Levels and Anxiety-like Behavior in Mice (mdpi.com)


Proč chtějí vědci měnit geny?

Radislav Sedláček v pořadu Rozstřel na idnes.cz vysvětluje, jak probíhá výzkum a testování potenciálních léčiv pomocí myších modelů, včetně práce v nově otevřené BSL-3 laboratoři pro práci s vysoce infekčními viry a bakteriemi.

Rozhovor si můžete poslechnout: ZDE.

České centrum pro fenogenomiku je jediným specializovaným pracovištěm v ČR, které na úrovni nejlepších světových center vytváří geneticky modifikované myší a potkaní modely pro nepostradatelný biomedicínský výzkum a zároveň používá nejpokročilejší standardizovanou fenotypizaci pro charakterizaci projevů funkcí genů. CCP poskytuje plné spektrum služeb genetického inženýrství zahrnující tvorbu myších modelů nemocí, jejich kryoarchivaci a distribuci. Klíčovým pracovištěm CCP je Fenotypizační modul provádějící vysokokapacitní ale standardizovanou analýzu transgenních zvířecích modelů zachycující téměř 1000 unikátních parametrů ke každému analyzovanému genu a vlivu jeho mutace v organismu nebo při vzniku a léčbě nemocí.
CCP je členem pan-evropského konsorcia INFRAFRONTIER, a konsorcia IMPC s celosvětovým působením, jehož cílem je vytvořit “encyklopedii“ funkce všech genů savců (cílem je člověk), která by pomohla identifikovat kauzální faktory lidských nemocí i nové cíle pro terapeutické intervence.
CCP rozvíjí postupy preklinického testování, aby podpořilo translaci výzkumných výsledků do praxe, včetně technologie PDX (Patient-Derived tumor Xenograft), která studuje vývoj lidských nádorů v myších modelech a možnosti jejich terapie a také preklinický výzkum na míru, který zahrnuje tvorbu modelu onemocnění a všechny testy potenciálních terapeutik včetně farmakokinetiky, farmakodynamiky a toxikologie.

Zdroj: www.genova-terapie.cz