Fokus na vzácná onemocnění: vzniká Aliance pro výzkum a terapie vzácných nemocí

V předvečer Světového dne vzácných onemocnění dne 27. února 2023 uspořádalo České centrum pro fenogenomiku při Ústavu molekulární genetiky AV ČR s partnery diskusi předních odborníků k tématům vzácných onemocnění v prostorách Magenta Experience Centre na Praze 4. Cílem akce bylo představit široké veřejnosti problematiku vzácných onemocnění z pohledu vědců v základním výzkumu, lékařů a pacientských organizací a vznik nové Aliance pro výzkum a léčbu vzácných nemocí.

Akci moderoval PD. Dr. rer. nat. habil. Radislav Sedláček, ředitel Českého centra pro fenogenomiku. R. Sedláček úvodem oznámil vznik „Aliance pro výzkum a terapii vzácných onemocnění“ jako technologicko-znalostní platformy pro výzkum vzácných onemocnění a jejich léčby. Aliance sdružuje přední česká vědecká a medicínská pracoviště zabývající se vzácnými genetickými nemocemi stejně jako pacientské asociace a plánuje úzce spolupracovat se specializovanými firmami.

Po úvodním slovu se doc. MUDr. Marián Hajdúch, Ph.D., z Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci věnoval vývoji léčiv pro vzácná onemocnění a tzv. „drug repurposing“, což je přístup, kdy se již existující a schválená léčiva používají pro nové terapeutické účely.

Prof. MUDr. Milan Macek, DrSc., z 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy představil Centra vysoce specializované péče pro vzácná onemocnění a aktivity v oblasti zvýšení dostupnosti cílené prevence a včasné diagnostiky ve vyloučených lokalitách v ČR.

Další prezentace byly zaměřeny na dosažené pokroky u konkrétních vzácných chorob. Prof.  MUDr. Pavel Dřevínek, Ph.D., z 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy hovořil o mutačně specifické léčbě cystické fibrózy a doc. MUDr. Jana Volejníková, Ph.D., z Dětské kliniky Lékařské fakulty Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice v Olomouci přiblížila problematiku Diamondovy-Blackfanovy anémie, výzvy a perspektivy výzkumu v této oblasti a 30leté výročí Československého národního registru.

Mgr. Jan Procházka, Ph.D., z Českého centra pro fenogenomiku vysvětlil důležitost myších modelů pro ověření cílů a vývoje experimentální terapie a preklinický vývoj.

Diskuse se zúčastnili i zástupci pacientských organizací. Bc. Anna Arellanesová, předsedkyně České asociace pro vzácná onemocnění, prezentovala na konkrétních příkladech aktivit pacientských organizací poslední úspěchy fungování ČAVO. Ať již se jedná o vznik první Národní strategie pro vzácná onemocnění na léta 2010–2⁠⁠⁠⁠020 nebo o pozitivní změny v legislativě ve vztahu k vzácným onemocněním a jejich léčbě. Ing. Radoslav Hajgajda z Asociace genové terapie (ASGENT) na příkladu Angelmanova syndromu představil, jaké jsou možnosti spolupráce pacientské organizace s výzkumnou infrastrukturou a proč je důležité podporovat základní a aplikovaný výzkum.

Záznam celé akce je dostupný na YouTube: https://www.youtube.com/watch?v=mB0XJMHwCkg&t=6s

15. únor – Mezinárodní den Angelmanova syndromu

Při příležitosti Mezinárodního dne Angelmanova syndromu Asociace genové terapie (ASGENT) a České centrum pro fenogenomiku (CCP) při Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v. v. i. uspořádaly přednáškovou akci k výzkumu Angelmanova syndromu. Za CCP na této akci vystoupili Radislav Sedláček a Petr Nickl.

Záznam je dostupný na YouTube

O spolupráci ASGENT a CCP se můžete také dočíst v nejnovějším článku “ASGENT: Základní výzkum je odpovědí nejen na Angelmanův syndrom” na serveru vedavyzkum.cz.

Výsledky výzkumu – druhá publikace

Publikace v celém znění ke stažení zde: publikace

Vytvoření a charakterizace nového myšího modelu Angelmanova syndromu s kompletní delecí genu Ube3a.

Abstrakt:

Angelmanův syndrom (AS) je neurovývojové onemocnění způsobené chybou maternálně děděného genu UBE3A. Charakterizuje se mentálním postižením, poruchami motoriky a behaviorálními deficitami, včetně zvýšené úzkosti a rysů poruch autistického spektra. Myší modely používané dosud ve výzkumu AS napodobují většinu hlavních rysů AS. Neodrážejí však situaci u většiny pacientů s AS, kteří mají velkou delecí o rozsahu 4-6 Mb. Dostupné modely také vykazují velkou variabilitu fenotypů, což omezuje vývoj terapeutik. Proto jsme vytvořili myší model, ve kterém je gen Ube3a zcela smazán od 5′ UTR po 3′ UTR isoformy 2 genu Ube3a u myší, což vede k delecím o rozsahu 76 kb. Pro zkoumání vhodnosti tohoto modelu pro AS jsme použili baterii behaviorálních testů zaměřených na odhalení patologie AS a zjistění, zda tento model lépe odráží vývoj AS ve srovnání s dostupnými modely. Zjistili jsme, že myši s chybějícím Ube3a zděděným po matce vykazují výraznou dysfunkci motoriky, jak je patrné z testů rotarodu a DigiGait, a projevují abnormality i v dalších behaviorálních paradigmatech, včetně sníženého stavění hnízd a hypomobility, ačkoli nebyl pozorován zjevný kognitivní fenotyp v testech Barnesova bludiště a rozpoznávání nového objektu. Myši s AS však projevovaly horší výkony ve složitějších kognitivních úkolech, jako je změna místa v systému IntelliCage, a vykazovaly odlišný vzor aktivity v cirkadiálním rytmu. Ukazujeme, že nový model nedostatku UBE3A založený na celogenové deleci je vhodný pro výzkum AS, protože napodobuje důležité fenotypy charakteristické pro AS. Tento nový myší model poskytuje doplňující možnosti pro studium genu Ube3a a jeho funkce ve zdraví a nemoci, stejně jako možných terapeutických intervencí k obnovení jeho funkce.