Když je virus partner a ne nepřítel

KDYŽ JE VIRUS PARTNER A NE NEPŘÍTEL ANEB MOŽNOSTI MODERNÍ GENOVÉ TERAPIE S VYUŽITÍM VIRŮ!

Věděli jste, že až 90% lidské populace je nakaženo virem Herpes simplex 1 (viz obrázek)? Tento virus s označením HSV-1 – způsobující tzv. opar na našich rtech – přežívá v nervech po celý život ode dne nákazy. Už od chvíle, kdy nás pusinkovali tetičky, babičky ještě jako  miminko v peřinkách. Virus nám dost pravděpoboně u většiny z nás předali a od útlého dětství přežívá v našich nervech. V případě oslabené imunity, nebo například při stresu se přesune na naše rty a rozmnožuje se za použití našich buňek. Putuje po našich nervech po zbytek života. To je genetická replikace virů v praxi za využití našich vlastních buněk a nervových propojení.

A co že je to ten virus? Virus je drobný vnitrobuněčný cizopasník nacházející se na pomezí mezi živým a neživým. To znamená, že se nemůžou množit bez hostitelského organizmu. Viry nenapadají jen buděčné organizmy, ale například i bakterie a dokonce jsou viry, které napadají jiné viry. 

Je známo bezmála 5000 druhů virů. Dosud neznámých virů může být řádově více — podle odhadů jen savci hostí statisíce druhů virů. V oceánech bylo v r. 2019 molekulární analýzou viromů identifikováno téměř 200 tisíc různých populací virů.

Jedním z nástrojů, které současná genetika využívá jsou virové vektory – lidskou řečí, viry upravené na přenos požadované informace. Jednoduše řečeno využíváme už přírodou vyvinuté nástroje, a to jsou viry. Jsou to přirození přepisovači genů. Na tom je založená jejich existence.

Virové vektory působí jako „trojští koně“, kteří „pašují“ do buněk cizí geny.

V roli virového vektoru lze využít širokou škálu virů. Od relativně neškodných adenovirů vyvolávajících nachlazení až po nebezpečné viry, jako je HIV. Pokud je virus proměněn ve virový vektor, musí být změněn tak, aby nepředstavoval hrozbu nejen pro člověka, ale ani pro další pozemské organismy. Virové vektory jsou pouze přenašeči genetické informace do buňky, nejsou schopny se replikovat a vyvolávat onemocnění.

Vědci si je upravují, tak aby přepisovali to, co chtějí. Na virech jsou založené novodobé metody genetického inženýrství jako například metoda CRISPR/Cas a nyní už i CRISPR 2, který dokáže opravovat i ty nejjemnější stavební kameny lidského těla. Největším úspěchem je to, že zatímco dříve vědci uměli pracovat jen se „slovy“ v DNA (metoda CRISPR objevena roku 2016), nyní se dokážou zaměřit už i na jednotlivá písmena – tedy na báze (metoda CRISPR 2 z roku 2017).  vědci jsou schopní upravovat i RNA, což je obdoba DNA, která má řadu funkcí, například odemyká informace v genetickém kódu. 

Bakterie upravené cíleným zásahem do dědičné informace patří k nejdéle využívaným geneticky modifikovaným organismům. Dnes se používají k průmyslové produkci mnoha nejrůznějších látek včetně léků proti závažným onemocněním. Geneticky modifikované mikroorganismy a laboratorně kultivované geneticky modifikované buňky jsou příslibem pro uzdravení nemocným a zraněným, na jejichž záchranu současná medicína nestačí.

    Kontaktní informace:




    Adresa:





      Informace o firmě:



      Sídlo firmy:



      Kontaktní osoba: