Geneticky modifikované organizmy

Geneticky modifikované organizmy
12. 6. 2020 | Kategorie: Výzkum

Změna genetické informace

Změna genetické informace na úrovni DNA – genetická modifikace – je jev běžně se vyskytující při dělení buňky. Předtím, než se buňka rozdělí na dceřiné buňky, musí znásobit obsah svých organel (buněčných „orgánů“) a také duplikovat svoji genetickou informaci. Při tomto procesu však zároveň dochází k přeuspořádání molekuly DNA. Takováto změna může způsobit vznik, zánik anebo změnu různých vlastností buňky, respektive organizmu. Právě tato změna umožňuje evoluci – pokud je změna pozitivní, bude se tomuto jedinci „lehčeji existovat“.

Všechny tyto procesy jsou v buňce zprostředkované pomocí různých enzymů, které jsou vysoko specializovanou bílkovinou. Vyskytují se v každé živé buňce a zabezpečují chod prakticky celého metabolizmu. Enzymy, které dokáží modifikovat DNA, případně RNA, jsou schopné tuto molekulu najít, přestřihnout anebo slepit, opravovat různé defekty a podobně.

Rôzne enzými a ich funkcie súvisiace s DNA.

Různé enzymy a jejich působení souvisí s DNA. Zdroj.

 

Genetická modifikace v laboratoři

To, co se v buňkách děje jako úplně přirozený proces, dokážeme do určité míry nasimulovat i v laboratorních podmínkách. Je to vlastně chemická reakce jako každá jiná – při správných podmínkách látky zareagují a vytvoří produkty. V případě genetické modifikace je většinou produktem molekula DNA, která má proti povodní trochu změněné vlastnosti. Ať už jde o malou změnu na úrovni jednoho „písmenka“ (nukleotidu) anebo se mění, přidávají anebo ubírají celá „slova“ (geny), principem zůstává chemická reakce, kterou může vykonávat buňka anebo vědec v laboratoři.

 

Zlatá rýže

Ikonickým příkladem vložení několika „slov“ do DNA je zlatá rýže. Jde o rýži (Oryza sativa), do jejichž genomu byly přidány 3 geny, které upravují její metabolizmus tak, aby produkovala beta karoten. Ten se běžně nachází například v mrkvi a je zajímavý proto, že je prekurzorem* vitamínu A. To znamená, že pokud člověk zkonzumuje zeleninu, která beta karoten obsahuje, část z něho se v těle přemění na vitamín A. Ten je důležitý pro správnou funkci imunitního systému, zrak, rozmnožovaní a mezibuněčnou komunikaci. Velkou roli sehrává však hlavně při vývoji v dětském věku a jeho nedostatečná koncentrace ve stravě může způsobit dokonce slepotu.

V rozvojových krajinách je nedostatek vitamínu A velkým problémem. Tradiční způsob jeho doplňování se ukazuje jako neefektivní, a hlavně ekonomicky velmi náročný. Pěstovaní zlaté rýže, případně jiných plodin obsahující důležité mikronutrienty, je na LOKÁLNÍ úrovni obrovským krokem v boji proti hladu a podvýživě v rozvojových krajinách.

Obyčajná a zlatá ryža.

Obyčejná a zlatá rýže.    Zdroj wiki.

 

Mýtus o geneticky modifikovaných potravinách

Právě lokální pěstitelství a domácí produkce plodin se dnes vyzdvihují jako „nejzdravější“ alternativa. Rostliny upravené GMO technologií bývají naopak odsouzené kvůli tomu, že „musí“ růst v přítomnosti pesticidů, nebo antibiotik v obrovských monokulturách. 

Tento mýtus vznikl kvůli dezinformacím okolo Roundup-ready plodin, které jsou schopné tolerovat tento pesticid. Ne všechny genetické modifikace způsobují odolnost vůči něčemu. Jak bylo uvedené výše, genetické modifikace dokážou přidávat, ubírat nebo upravovat geny (slova) na molekule DNA. Zda to bude gen pro rezistenci na pesticidy, nebo to bude gen, který způsobí zvýšenou produkci vitamínu, závisí od záměru, pod kterým genetickou modifikaci vůbec děláme. Samotná technologie s pesticidy nemá nic společného! Jde pouze o to, jak se ji rozhodneme použít.

Další přínos GMO rostlin 

S ohledem na to, že pěstováním GMO rostlin dokážeme mít ze stejné orné plochy mnohem vyšší výtěžky, pomáhá aplikace této technologie i při boji s odlesňováním. Jelikož méně orné půdy znamená více zachovaných přírodních ekosystémů.  Nemluvě o tom, že mnohé rostliny nepěstujeme na potravinářské účely, ale na získání různých jiných látek, jako například řepku na bionaftu. Použitím správně geneticky modifikovaných bakterií nebo kvasinek je možné produkovat tyto látky v kontrolovaných podmínkách ve fermentačních zařízeních na různých odpadech z potravinářské výroby, a tím dále šetřit přírodu.

V dalším článku se dostaneme od rostlin k živočichům a genové terapii.

 


*prekurzor = výchozí látka, částice, z níž vzniká chemickou přeměnou výsledný produkt

Zdroj článku: instagram @vedator_sk zde Doporučujeme navštívit!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *